U Štěpánkových na kokosovém kuřátku

Panelákový byt na sídlišti v Neratovicích je domovem rodiny Štěpánkovy. Táta je pořád v práci, ale naštěstí v péči o děti pomáhá babička.

 

Maminka Iva i babička Ivana jsou se společným soužitím spokojené. ‚‚Je to vel­ká úleva, když vím, že se na ba­bičku můžeme spolehnout,‘‘ ří­ká Iva. ‚‚Ani nemusím denně va­řit, domluvily jsme se, že když jsem v práci, vezme si jídlo na starost babička, já za­se vařím o víkendu.‘‘ Děti si po­chvalují, jak dobré umí babička polívčičky, maminka do­­sta­la pochvalu za kuře a za špagety. ‚‚Ale nejraději mám McDonalda,‘‘ dodává Pa­v­lík, aby nedošlo k omylu.

Iva se pouští do přípravy oběda. Děti chtějí také přiložit ruku k dílu, takže v kuchyni je rázem živo. Babička hlídá, aby se dětem nic nestalo. ‚‚Taťka nesmí pomáhat,‘‘ dozvídáme se od dětí. A tak nám Iva líčí, jak kdysi pověřila vařením manžela Radka. ‚‚Prosila jsem ho, aby v papiňáku uvařil brambory. Asi za čtvrt hodiny se z kuchyně valil hustý dým. Letěla jsem tam a ptám se ho, jestli zalil brambory do­sta­tečným množstvím vody. On zvedl oči od novin a oznámil mi, že tam žádnou vodu nedal, protože si myslel, že to není nutné... Papiňák pak letěl do popelnice a manžel má zakázáno přiblížit se ke sporáku.‘‘

Ivin oběd nám chutnal. O tom, že vařit umí, svědčí i to, že se moc neřídí recepty, prý jí stačí jen fotka jídla pro inspiraci. Pak už si poradí raději sama podle vlastní fantazie.